Přísloví a pořekadla

Bajky jednou větou

  • Ač krtek pod zemi chodí, přece se ukrýti nemůže.
  • Běda tomu domu, kde tele rozkazuje volu.
  • Býval volem, a nyní nechce zůstat ani koněm.
  • Co se z kočky narodí, nebude než myši chytati.
  • Čím se koza pyšní, za to se ovce stydí.
  • Datel dřevo razí, sám sobe nos kazí.
  • Každá liška svůj ohon chválí.
  • Kdo honí dva zajíce, nechytí žádného.
  • Kdyby byl zajíc nespal u Malina, byl by už doběhl do Kolína.
  • Kdyby bylo po vůli psin nezůstalo by kobyly ve vsi.
  • Když husa za moře zaletí, přiletíc přec husou zůstává.
  • Když se káně zjestřábí, více škrábe, než rodilý jestřáb.
  • Kočičí hra – myší smrt.
  • Kůň, který oves dobývá, nejmíň se ho nají.
  • Mladého raka káral starý rak, proč leze pořád znak. Neukázal mu lépe jak, i lezou oba podnes tak.
  • Mnoho psů – zajícova smrt.
  • Myš jest malé zvíře, přec nevěří jedné díře.
  • Neleží v tom sila, kobyla-li sivá, ale jak táhne.
  • Nelítejte, vrány, na vysoké chrámy.
  • Nešťastný taky dům, kde kohout mlčí a slepice zpívá.
  • Nežeň se, psíku, po vlčí stopě; ohlédne se a sežere tě!
  • Osel oslu pěknější arabského koně.
  • Oslu když se dobře vede, jde na led tancovat.
  • Pes dvojích vrat má často hlad.
  • Po tmě je každá kráva černá.
  • Potrefena husa z hejna kejhá.
  • Psi jedné vsi často se hryžou, ale na vlka spolu se derou.
  • Rad kocour ryby jídá, ale nerad pro ně do vody břede.
  • Slepice kdákajíc, zrna v zobáku neudrží.
  • Sobe vlk ostronos, sobe ježek kadeřavým.
  • Svine, když kaliště mají, na cistou vodu nedbají.
  • Sysel, dosti chytré zvíře, prozradí se přece v díře.
  • Ta myška už lapena s kterou kočka si pohrává.
  • Také černá kráva bílé mléko dává.
  • Tím řeka horší není, ze z ní psi pijí.
  • Unavenému koni je i ocas těžký.
  • Už vejce moudřejší než slepice?
  • V nerybných krajích i rak za rybu platí.
  • Viděla žába koně kout, i zdvihla též nohu.
  • Vinen medvěd, že krávu snědl, vina i kráva, že do lesa šla.
  • Vše domu přijde, co vlci nesežerou.
  • Vůl starší učí orati vola mladšího.
  • Zajíc dlouhé uši má a není oslem. Kozel dlouhou bradu má a není mudrcem.
  • Zle koni, kolem něhož osli hýkají.
  • Žádná kráva není, aby telátkem nebyla.

Čertovinky

  • Čert má mnoho cukru, a proto hřích činí sladkým.
  • Čert vždycky na větší hromadu klade.
  • Čiň čertu dobře a peklem se ti odmění.
  • Dobře je i v pekle mít přítele.
  • Kde ďábel nic nezmůže, aspoň zasmradí.
  • Není toho kostelíčka, aby čert při něm svou kapličku neměl.
  • Nepiš čerta na stěně, sám se on maluje.
  • Nevíš, co stojí mezi anděly a čerty? Žerty!
  • V nouzi čert i mouchy lapá.

Jednou hostem, podruhé hostitelem

  • Až se najím, půjčím ti lžíci.
  • Co se snese v lese, nesnese se na plese!
  • Host první den zlato, druhý stříbro a třetí med. Honem domu jeď!
  • Host se zuby jen a s panděrem, buď na osla posazen!
  • Kde jedí, tam jez, kde pracují, tam nepřekážej.
  • Kde nescházím, nechci zbývati.
  • Kdo se mnou chléb jíst nechce, s tím já koláče nebudu.
  • Napřed já budu jísti a ty se dívej, potom zas ty budeš se dívat a já budu jísti.
  • Neohryzuj kosti, nechej něco i pro hosty!
  • Při hostech lépe je za tolar škody, než za halíř ostudy.
  • Přijde kmotr na oběd, a už lžíce nebude.
  • Vidě jámu, v ní se nekoť, nezván pak na hody nechoď!

Než zasedneš ke stolu

  • Čím oko napaseš, tím břicho nenaplníš.
  • Hladové břicho nestyda a syté ještě větší.
  • Kdo chce spáti sladce, ať večeří krátce.
  • Kdo naložil do břicha, rád se jazykem potýká.
  • Když jí psy bohatý, řekne se, že to dělá pro své zdraví; když jí psy chudý, tvrdí se, že je mrchožrout.
  • Máslo před obědem zlato, po obědě stříbro, po večeři olovo.
  • Najíš-li se slaniny, nemůžeš být už večer tlustší.
  • Snídej sám, o oběd se rozděl s přítelem a večeři nechej svému nepříteli.
  • Sytá-li myš, horká ji mouka.
  • Víno neříká jdi, ale seď!

Nic lidského nám není cizí

  • Budou-li mě dobrým bít, neuvěřím, že je dobré.
  • Cizí huba není chlév. Nemůžeš ji zavřít, ani když páchne.
  • Co je dovoleno pánu, není dovoleno kmánu.
  • Co platno koření, když není vaření.
  • Co se rychle vznítí, nedlouho svítí.
  • Do řídkého bláta kamenem neházej!
  • Dokud byl kratší v hodnosti, byl o loket delší v moudrosti.
  • Dřív jen okolo bot chodíval, a teď neví, jak si v nich vykračovat.
  • Hadr onuci tresce, žádný se polepšit nechce.
  • Hloupý říká, co ví; moudrý ví, co říká.
  • Hrnec hrnci kaze, oba černí jako saze.
  • Hustá přísaha, řídká pravda.
  • Chválí cizí krajiny, a sám ani krok z dědiny.
  • I vlas má svůj stín (chybu).
  • Jeden blázen může víc otázek nadělati, než mu deset mudrců stačí odpovídati.
  • Kámen často hýbaný mechem neobroste.
  • Kdo chodí v zápasy, ať nepláče o vlasy.
  • Kdo na dvou stolicích sedí, snadno mezi nimi na zem spadne.
  • Kdo po zemi chodí a do nebe hledí, snadno se uhodí.
  • Kdo se chlubí, čest svou hubí.
  • Kdo tone, sekyru slibuje. A když vytáhneš, i topůrka líto.
  • Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.
  • Lepší o nás dobrý hlas, než ze zlata pás.
  • Meč na mrtvém nezkoušej.
  • Moudrý se umí i od hloupého poučit.
  • Na hlavě šperky, a v hlavě čemerky.
  • Nebuď do každého hrnce vařečka!
  • Nekoukej na to, abys byl lepší než druhý, ale abys byl lepší než včera.
  • Nelez tam, tvářičko, kam neproleze hlavička.
  • Němý hluchému pošeptal, aby se slepý podíval, jak beznohý utíká.
  • Netřeba se třtině báti, větrové kdy dub vyvrátí.
  • Po lidských žlabech kalná voda teče.
  • Pomlouvat nepřítomného je jako bít mrtvého.
  • Prodej náušnice a kup si hřeben.
  • Snáze projdeš tri vsi lačný, nežli jednu nahý.
  • Sud nesvárný, i co do něho vlije, znečistí.
  • Svrbný drbného vždy najde.
  • Víc se nenatahuj, než se můžeš přikrýt.
  • Z cizí kůže se dobře široký řemen krájí.

O dárcích a podarovaných

  • Darovati jest pansky – brat nazpět cikánsky.
  • Hezká peřinka, škoda jen, že rukávů nemá.
  • Kdo chce komu dáti, nemá se ho ptáti.
  • Kdo chce vejce míti, musí si kdákání nechat líbit.
  • Kdo neděkuje za málo, nepoděkuje ani za mnoho.
  • Krajíc k bochníku víc nepřistávej!
  • Lepší dnes vejce, než zítra slepice.
  • Z obce po nitce a nahý má na košili.

O penězích a hospodaření

  • Boháč želí korábu a žebrák mošny.
  • Cizí jmění sebevětší – netrvale; lepší spravedlivě, třeba malé.
  • Co jeden hloupý koupí, ani sto rozumných neprodá.
  • Dobrý kůň i ve stáji kupce najde.
  • Dokud prosí, zlata slova nosí, před plácí záda obrací.
  • Dokud u mne nacházel, i v noci přicházel; a teď, co jsem chudý, neví ani ve dne kudy.
  • Kazdy trhan říká: Kdybyste věděli, jací jsou mí strýčkové páni!
  • Kdo lituje podkovničku, zmrhá podkovu; kdo lituje podkovy, zmrhá koně; a kdo lituje koně, zmrhá sám sebe.
  • Kdo myslí na sebe, když se má dobře, zůstane sám, upadne-li do bídy.
  • Kdo neumí střádati, musí často strádati.
  • Kdo pustí hlad do břicha pro groš, ani za dva ho nevyžene.
  • Kdo za cizí vlnou odchází, sám ostřižen domů přichází.
  • Kdo želí malé výlohy, učí se pozdě ze škody.
  • Kdybychom měli tolik mouky, kolik nemáme másla, napekli bychom buchet pro celou ves.
  • Když hospodský na křídu dává, to mnohý skáče. Ale maje platit ošívá se a pláče.
  • Kup, čeho nepotřebuješ, a brzo poznáš, bez čeho nelze.
  • Lakomci nikdy dost není, i kdyby měl všeho světa jmění.
  • Lakomství a oheň, přikládaje neuhasíš.
  • Lepe státi za svým snopem, než za cizím mandelem ležet.
  • Lepší svůj šat plátěný, než hedvábný kradený.
  • Málokdo je tak bohatý, aby mohl kupovat laciné věci.
  • Mnohý člověk považuje za bratra svou kapsu.
  • Ne hned nový dům vystaví, kdo starý zboří.
  • Nedbám o malý hrnec, když se z malého najím.
  • Nepůjde ti k duhu, dáš-li jísti s sebou dluhu.
  • Nevidomky jen vejce se kupují.
  • Peníze otevírají svět, ale zavírají srdce.
  • Sam sobe troufej, v cizí kapsu nedoufej!
  • Skoupý člověk jako jeho skříně – ač v nich zlato, přece v koutě stojí.
  • Špatná hospodyně bývá, kterou slunce v duchnách vídá.
  • Víc škoda střevíce než nohy, říká lakomec ubohý.
  • Všude hrabe, nikde vidle.
  • Z laciné koupi raduje se hloupý.
  • Z pilnosti se štěstí rodí, lenost holou bídu plodí.
  • Zahálky jsa služebníkem, neběduj, žes hadrníkem.
  • Ztracené peníze se ti jednou vrátí, ale ztracená čest nikdy.

O práci a učení

  • Ani les neposekej, ani bez dříví domu nechoď.
  • Co pronikneš, tím vynikneš.
  • Čím dále v lese, tím více dřev.
  • Drž se ševče svého kopyta!
  • Drž se, ševče, svého kopyta.
  • Dříve dvě ruce z vozu sházejí než deset naloží.
  • Hledě na les nevyrosteš, hledě na práci nic neuděláš.
  • Já dáma, ty dáma, voda se přinese sama?
  • Jaké na mlýn nasypeš, takové se semele.
  • K čemu kdo chuť má, v tom těžkosti nepozná.
  • Kdo nerozumí kování, nechť mi kladivo nehaní.
  • Kdo se bojí vrabců, ať raději neseje.
  • Kdo táhne, toho pohánějí.
  • Když holka neumí tancovat, nadává, že zem je hrbolatá.
  • Když vůz namažeš, jako bys třetího koně připřáhl.
  • Kovář štěstí nekuje, každý je sobe hotuje.
  • Lepší je s moudrým roztloukat kamení, nežli jíst buchty s hlupákem.
  • Lepší znání s pochybou, než neznání s oblibou.
  • Mlať, dokud se mlátí, mluv, dokud tě poslouchají.
  • Nechval ženino tílko, ale její dílko.
  • Nemůžeš-li mi dát podpory, nečiň mi závory.
  • Povídá strom sekeře. Jakpak bys mě porazila, kdybys nemela ze mě topůrko?
  • Pro zimu nechtěl v létě orati, nedávej mu až bude v létě žebrati.
  • Proč letí pták k lesu? Protože les k ptáku nepřiletí.
  • Prudký se tolikrát překotí, až ho i váhavý dohoní.
  • Přehnala královna práci, až ji prst zabolel.
  • Řekni teplo kolikrát chceš, teplo nebude, dokud oheň nerozděláš.
  • Skoupý haní cizí hostiny, a přece na ně chodí.
  • Šlépěje hospodářovy pole tučným činí.
  • Švec dokud jednu botu neušije, druhou nezačíná.
  • V lete chystej sáně a vůz v zimě.
  • Vodu, která uplynula, nelze pustit na mlýn.
  • Z malého hocha statný synek bývá, mladý stromek lehce se ohýbá.

Pravdy věčně živé

  • Cenu věcí, které máme, poznáme, až je ztratíme.
  • Cizí vidíš pod lesem a své nevidíš pod nosem.
  • Čím kolo u káry horší, tím víc vrže.
  • Člověk jde za štěstím a za člověkem neštěstí se žene.
  • I křivé dříví dobře hoří.
  • Jak velké hodiny ukazují, tak malé se po nich opravují.
  • Každého jednou jeho štěstí navštíví, jenže ne každý ví, co jeho štěstí je.
  • Kde jednou smetiště, lidé víc naházejí.
  • Kdo čemu chce, dá se jedním vlasem přitáhnout.
  • Kdo má desatery housle, nemusí být ještě dobrý hudebník.
  • Kdo se chce kulhavému smáti, musí sám rovně státi.
  • Kdo za dveřmi poslouchá, sám o sobě slýchá.
  • Když se dva prohánějí, třetímu nadhánějí.
  • Koho had uštkl, i stočeného provazu se bojí.
  • Koho kaše spálila, ten i na podmáslí fouká.
  • Komu bradu holí, nemůže po vůli mluviti.
  • Lepší doma krajíc chleba, než v cizině kráva celá.
  • Lepší hrst jistoty, nežli pytel nadějí.
  • Lež, ačkoli snídá, zřídkakdy obědvá a nikdy téměř nevečeří.
  • Lidé často říkají, co si z prstu vysají.
  • Mám-li se kořiti křápu, tedy raději škorni.
  • Na chválené hrozny ber malý košík.
  • Na jednu loď neklaď všechno své zboží.
  • Ne každý, kdo jazykem seče, se hodí do bitvy.
  • Nepouštěj se na moře bez vesla.
  • Nepřilévej louže k blátu.
  • Neslouží útěk ke cti, ale ke zdraví.
  • Nestahuj kalhoty, když daleko ještě brod.
  • Ošklivá tvář zrcadla nemiluje.
  • Prázdný sud nejvíc duní.
  • Pro třísku v oku mém, břevno ve svém vlastním nevidíš.
  • Říkej pravdu, až víš, kudy utečeš.
  • Sám sobě hudeš, sám vesel budeš.
  • Slavný plavec nejednou v malé říčce utone a slavného rytíře v hospůdce zabijí.
  • Směj se, a lidé se budou smát s tebou. Plač, a plakat budeš sám.
  • Staré chrámy dobré zvony mají (a staří lidé radu).
  • Sůl na chléb, a ne chléb na sůl se dává.
  • V lese dříví sekají a do vsi třísky létají.
  • Vlídnou řečí více získáš, nežli sečí.
  • Zloděj u lháře rád hospodou stává.

Přítel, nebo nepřítel ?

  • Dobrá studna v suchu vodu dává, dobrý přítel v nouzi se poznává.
  • Hedvábnou rukou přítele vybírej a železnou drž!
  • Hladové srdce je horší než hladová střeva.
  • Horší jazyk falešníka, nežli kopí bojovníka.
  • Kdo komu miloučký, i neumyt běloučký.
  • Kdo se chce zalíbit každému, nezalíbí se žádnému.
  • Láska je jako slza – rodí se v očích a padá k srdci.
  • Lepší blízký soused, než daleký přítel.
  • Ne ten, kdo milý, kdo krásný, ale ten krásný, kdo milý.
  • Přítel příteli hrad staví, nepřítel nepříteli rakev teše.
  • Přítele tajně napomínej a zjevně chval.
  • Rána po meči se zahojí, rána po zlém slovu nepřestane bolet.
  • Špatný hudebník zkazí dobré housle, dobrého člověka zkazí špatní přátelé.
  • Věř, ale komu věříš, měř!

Rodina a příbuzní

  • Děvče do dvanácti češ, do šestnácti střež a po šestnácti děkuj tomu, kdo vybere dceru z domu!
  • Jablko nepadá daleko od stromu.
  • Jaký otec, taký syn, jaká voda, taký mlýn, jaké dřevo, taký klín.
  • Jazyk dobře uvěří, když zub zabolí.
  • Jeden otec snáze deset dětí uživí, než deset dětí jednoho otce.
  • Na otci vodu nosívali, tak synovi nehoď s chomoutem na oči.
  • Nekazí děti hračky, ale zlý příklad.
  • Nos nemůže uťat býti, aby ústa nebyla zkrvavena.
  • Svěř se mu se svou radosti, bude dvakrát větší.
  • Svěř se svému bratrovi se svou bolestí, zmenší se na polovic.

Zvířata člověku zrcadlem

  • Ať děláš, co děláš, psu ocas nenarovnáš.
  • Čí jalovice, toho i provaz.
  • Dej krávě do držky, ona ti dá do dížky.
  • Falešný přítel je jako kočka. Zepředu líže, zezadu škrábe.
  • Hovnivál nic jiného nezná, než se v trusu rýpat.
  • Chlub se baba strujem a kráva dujem.
  • I kdybys svému psu nohu uťal, on za tebou poběží.
  • Jest věru věc těžká, pěstí zabít ježka.
  • Ještě vlka nezabili, a už na jeho kůži pili.
  • Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde.
  • Kdo lehá mezi otruby, přichází svini pod zuby.
  • Kdo se psy lehá, ten s blechami vstává.
  • Kdyby osla do Paříže vedl, komoně z něho neudělá.
  • Když pět lidí bude říkat, ze vůl je kráva, říkej to také. Ale nechoď ho dojit!
  • Když přijdeš mezi vrány, musíš krákat jako ony.
  • Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají.
  • Když už mám jet do pekla, tak na dobrém koni.
  • Kolik děr, tolik syslů, tolik hlav, tolik smyslů.
  • Krásný páv peřím a člověk učením.
  • Krm vlka jak chceš, on vždy k lesu hledí.
  • Kůň jest jen jednou hříbětem, ale člověk je dvakrát dítětem.
  • Lepší jeden pták na talíři pečený, nežli dva v povětří vznesení.
  • Mám-li spadnout, tedy z dobrého koně.
  • Mířil na vránu a trefil krávu.
  • Myš do díry nemohla, tykev nesla.
  • Ne proto vlka bijí, že je šerý, ale že ovci snědl.
  • Ne toho pták, kdo ho škube, ale kdo ho jí.
  • Nebere se z jednoho vola dvou kůží.
  • Nežli slepého koně voditi, lépe jest pěšky choditi.
  • Pan nemůže pro kord a pes pro ocas (dveře zavřít).
  • Panská láska po zajících skáče.
  • Poruč psu, pes poručí ocasu. Pes si lehne a ocas se ani nehne.
  • Pozdě zajíce za ocas chytat, když jsi ho nechytil za uši.
  • Právo k pavučině se srovnává. Brouk ji prorazí, moucha zůstává.
  • Sousedova kráva více mléka dává.
  • Strč na svini i zlatohlav, přece sviní zůstane.
  • Vrána zůstane černá, i kdybys ji ve sněhu vyválel.
  • Zrnko po zrnku kuřátko naplní svoje volátko.

Komentáře

1 | katy @ | před osmi roky | girls-poradna.blog.cz

Jen dodatek :P

Jak máte : Rodina a příbuzní, tak znám ještě jedno pořekadlo =P Jaka husa taková péra -jaká matka taková dcera. ale jinak moc pěknej blog :P :-P

reagovat

2 | adlos | před osmi roky

dobry

reagovat

3 | Opicak @ | před osmi roky | musicpage.hu.cz

Este jedno

Tak jsem nahodou narazil na jedno slovenske. otazkou je, jestli to neni fake :D

Koho nešťastie prenasleduje, ten si ešte aj v nosnej dierke prst zlomí.

reagovat

4 | Ninuš @ | před sedmi roky

Diky za ten blog potrebovali jsme do skoly par porekadel a na nicem jinem se nic lepsiho nenasla fakt skvěly blog.. ;-)

reagovat

5 | Tomíííík | před sedmi roky

DG

Je to docela dobrá stránka akorát by jste sem mohli dát i co ty pořekadla znamenají

reagovat

6 | L3r | před sedmi roky

super blog!! x)) ;-) ;-)

reagovat

7 | ADA | před šesti roky

TO SE MI LÍBÍ

NENAŠLA JSEM TAM NĚJAKÉ VERŠE. :-( 8-O :-| :-)

reagovat

8 | Jiri @ | před šesti roky

vysvětlete přísloví

lepší za svým snopem, nežli za cizím mandelem

reagovat

9 | Didlííík @ | před pěti roky

help!! lol

Mohli by jste mi vysvětlit prosím přísloví: Má brouka na mozku??

reagovat

10 | Romana @ | před pěti roky

[3] Opicak: Česky: Koho se neštěstí chopilo, ten i nos utíraje, palec si vymkne.

reagovat

11 | Baja | před čtyřmi roky

Chci se zeptat ;)

Co to znamená přísloví Má brouka na mozku :)

reagovat

12 | Eliška Čumplová @ | před třemi roky

Co to znamená?

Co to znamená~ Holou pravdu říkej holou větou.? :) tak co? :)

reagovat

13 | Beruna | před třemi roky

[11] Baja: nemuze na neco prijit

[12] Eliška Čumplová: rikat to jednoduse

reagovat

14 | Tess | před třemi roky

POMOC.. prosíííííím.. :'(

Neznáte nějaké pořekadlo o liškách?

reagovat

15 | Gleb Cokotuchin | před třemi roky

Cooool

To som síce ešte nepočul, ale je dobré…:-)))

reagovat

16 | Pavla | před třemi roky

Díky, perfektní stránka :-)

reagovat

17 | Mišule | před třemi roky

Hrnec hrnci káže...

Můžu se zeptat na vysvětlení přísloví: Hrnec hrnci káže, oba černí jako saze.?
Děkuju za odpověď :)

reagovat

18 | KIKČA | před třemi roky

KIKINKA KRISTÍNKA

MOC A MOC POVEDENENÁ STRÁNKA A HLAVNĚ UŽASNÁ MOCINKA JSTE MI POMOHLI ALE MOHLI BY V TOM BÝT I PŘÍSLOVÝ NA ROČNÍ OBDOBÍ :)

reagovat

19 | GVKB @ | před dvěma roky | www.gvkb.cz/?p=1552

Krávo to nebudu jako vůl žrát

Povídala politická kráva, politické krávě, neruš čtu si skripta právě, já jsem totiž chytrá politická kráva, a studuji už v Plzni ekonomiku, až tam přijdu čtyřikrát, budu dělat z ekonomiky doktorát.

Doktorát ten z ekonomiky získáš v Plzni lehce, ba i diplom tam dostaneš, ale politickou hloupou krávou, co nerozumí ekonomice zůstaneš!

O tom to zde je, že pracující hladoví volové, nechtějí už žrát to, co jim politici servírují za mediální kraviny, v rovině ubohých zákonů a ubohých regulací, a tak házejí vajíčka po naší vládě, která spásá v klidu, naše veliké daně.

reagovat

20 | jan štulc @ | před jedním rokem

Jak je to celé ?

Jak leden nedá ledu, udělá ..............

reagovat

Připojte váš komentář!

Můžete používat Texy! syntaxi.

* Hvězdičkou jsou označeny povinné informace.

Cimrman

Kam jinam?

Mladí ochránci přírody